Manyjak ARO Praha

Jak nezmrznout na Ralsku ...


   Po mnoha dohadování jestli jedeme nebo nejedeme jsme jednu lednovou neděli (24.1.) vyrazili si zajezdit na Ralsko. Je zima jako na Sibiři, moje Aro je děravá plechová haluzna a tak celou cestu s Jirkou nadáváme a topíme propanbutanovým sluníčkem. No nic moc když mi za jízdy zamrzá čelní sklo zevnitř. Po cestě řešíme pár technických detailů, jako volnou svorku na baterce, vypadlou pojistku z dobíjení a podobně. Sraz máme na náměstí v Novém Boru, přijíždíme jako první. Po chvíli doráží Honza Čížek se svojí vyšperkovanou 244 s motorem Peugeot. Zatímco okukujeme motor přijíždí Rejna se svojí starou 243. Jeho Aro nese stopy závodů, ale gumy má z nás nejlepší. Na silnici nic moc, pěkně to s ním mává, ale šípáky z traktoru se budou v terénu hodit. Jedeme do jedné vesnice za Nový Bor, kde máme sraz s Patrolákama. Číža udělal fatální chybu - vystoupil z auta a pokoušel se chodit pěšky. Skončilo to vymknutým kotníkem a tak Číža odpadá a odjíždí na pohotovost do Boru. My ostatní vyrážíme konečně do terénu v sestavě dvě Ara a dva Patroly - dlouhý a krátký GR. Jedeme na osvědčenou tankovku u vodárny. Cesta začíná být docela výživná. Louže jsou zamrzlý asi 5cm ledem, který se pod námi propadá .

   

   Každou chvíli někdo zapadne a přicházejí ke slovu lana. Střídáme se s Jirkou u řízení a opravdu si to užíváme. Rejna je vysmátej, ty jeho šípové gumy ho vytáhnou snad z každého bahna. Mě se podařilo zapadnou tak dobře, že i dva spojený Patroly měli co dělat aby mě vytáhli. Přidává se k nám moc pěkně udělaná 240 s motorem z Mercedesu.

   

   Pokračujeme dál ale zjišťujeme že cesta je neprůjezdná. Bahno by se dalo zvládnout, ale nemáme pilu na spadlé stromy. Proto obracíme a snažíme se najít jinou cestu. Chvíli kličkujeme po lese, do cesty se nám plete pořád plot obory. Nakonec vyjíždíme na planinu a přichází chvíle na piknik. Rozděláváme oheň, pečeme si s Jirkou kuřecí párečky, no prostě pohoda. Jen kdyby nebylo asi -20°.

   

   Po svačině vyjíždíme dál do prostoru, chvíli řádíme na pískovém valu a nakonec se dostáváme k zlatému hřebu dne. Pěkně příkrej kopec nás láká a tak se jdeme pokoušet o "up hill" . Nejdřív se mi do toho nechce, potom mi to nedá a jdu do toho. Zatím se nejdál dostal krátkej Patrol. Redukovaná dvojka, plnej a už se řítíme do kopce.Dostáváme se nejdál ale vyjet ho úplně se nedaří. Patroláci se nechtějí nechat porazit, zkouší to dál a nakonec nás poráží o 3 metry.

   

   Začíná se stmívat a tak se pomalu chystáme k návratu. Kolona vyjíždí jenom moje Aro se nechce hnout. Cítím že mi hrabou zadní kola, koukáme s Jirkou z oken a zjišťujeme že se předek netočí. Jirka vleze pod auto a hlásí mi přelomenou pravou poloosu. Prasknul kardanový kříž. Volám vysílačkou Patroláky, musejí mě vzít na lano. Ve sněhu se bez předního náhonu nemůžu hnout. Naštěstí je to k silnici kousek. Loučíme se s ostatníma a vydáváme se na cestu domů. Jedeme pomaleji, v každém kole mám asi 2 kila ledu tvrdýho jako beton a řízení hrozně vybruje. Navíc je pořád hrozná zima.


Pavel "Vejr" Janouch


© 2004 AUTA DO TERENU, webdesign: Charlie